Historické památky regionu

Obřany, hrad Skalný, platanová alej …

K návštěvě lákají také mnohé historické památky. Patří mezi ně řada zřícenin, jako například Obřany poblíž Chvalčova, což je druhá nejvýše položená hradní zřícenina na Moravě, ležící ve výšce 704 m. Tento hrad byl vybudován za vlády Karla IV. a zničen byl asi o 100 let později. Dnes je to místo, z nějž je možné se kochat nádhernými výhledy na okolní kopce a vesnice, z původního hradu se toho ovšem mnoho nedochovalo. Do dnešní doby zůstaly pouze zbytky zdi a základů. Hrad byl původně také opředen různými pověstmi. Podle jedné z nich byl hrad zbudován obry – odtud tedy jeho jméno Obřany.

Helfštýn

Nad údolím Bečvy se pak vypíná jeden z nejpůsobivějších hradů u nás, Helfštýn, který pochází ze 13. století a původně se jednalo o loupežný hrad. Od 19. století je pak oblíbeným turistickým cílem a je možné zde navštívit expozici uměleckého kovářství a pořádá se zde také každoročně setkání uměleckých kovářů Héfaiston.

Lukov

Neméně zajímavá je pak zřícenina hradu Lukov, který pochází z počátku 13. století. Ve své historii vystřídal celou řadu majitelů, mimo jiné Albrechta z Valdštena. Po Bílé Hoře se pak hrad stal centrem valašských povstání proti Habsburkům a v 17. století byl pak Švédy vyrabován a vypálen. Hrad se nachází na skalním útvaru ve výšce 494 m.

Hrad Křídlo

Málokdo pak tuší, že v tomto regionu, nedaleko Brusného, stával kdysi hrad Křídlo, který v 15. století fungovala jedna z největších penězokazeckých dílen na Moravě. Dodnes se k němu váže celá řada pověstí. Název hradu byl odvozen od vystouplého křídla hory Barvínku, střežící vstup do údolí Rusavy. Hrad byl rozbořen koncem 70. let 15. století vojsky uherského krále Matyáše a již nebyl obnoven. Do dnešní doby se zachovaly pouze zbytky sutí a základních obrysů paláce či věže.

A opomenuto by nemělo zůstat ani torzo hradu Skalný, které je ukryto mezi skalisky. V podstatě dodnes není zcela jasné, proč byl vůbec vybudován, když nedaleko stály Obřany s mnohem výhodnější polohou. Každopádně šlo o nejvýše položený hrad na Moravě, který byl objeven až v 90. letech 20. století.

Zámek v Bystřici pod Hostýnem

Mezi zachovalejší památky pak patří zámek v Bystřici pod Hostýnem, který se díky zajímavému přístupu jeho majitelů stal svědectvím architektonického vývoje a módních dobových stylů, protože zámek nebyl přestavován, jak bylo zvykem, ale naopak byl postupně dostavován v odpovídajícím stylu. Původní tvrz pochází patrně již z počátku 15. století a měla být vlastně náhradou za hrad Obřany. Součástí zámku byl také krásný park, který patřil k nejobdivovanějším na Moravě, který však v současné době bohužel není veřejnosti přístupný, protože je dosud v majetku armády. Nachází se v něm pomník maršála Loudona, posledního majitele, ale i celá řada romantických staveb, jako umělá jeskyně či malá kaplička.

O významu zámku svědčí i skutečnost, že zde v září 1897 hostoval i sám císař František Josef I. V současné době je zámek částečně přístupný a návštěvníci se zde mohou seznámit s informacemi nejen o historii, ale také se stavebním vývojem zámku a sídlí zde také Městské muzeum.

Bývala zde i zámecká kaple, v jejichž prostorách je dnes umístěna Expozice napoleonských vojáků. Najdou se zde mnohé exponáty, včetně uniforem, replik zbraní nebo střeleckých ručně malovaných terčů.

Nenechte si ujít církevní památky v této lokalitě, jsou fascinující.

Platanová alej

Zeleň, o kterou návštěvníci přijdou kvůli nedostupnému parku, však dokáže plně nahradit platanová alej na nábřeží řeky Bystřičky, která zde byla vysázena již v polovině 19. století, takže nejstarší stromy už čítají asi 160 let. Semena platanů javorolistých pochází až z Itálie. V současnosti zde roste již 27 stromů, jelikož jsou postupně dosazovány. Zajímavostí nepochybně je, že v roce 1980 byla tato alej prohlášena za památné stromy.

A to rozhodně není vše

Bystřice pod Hostýnem byla občas nazývána také metropolí ohýbaného nábytku, to kvůli zdejší továrně Thonet, která se stala ve své době největší v Evropě.  Památkou na rodinu Thonetových je pak Thonetova vila, kterou nechali postavit potomci zakladatele továrny a rodině patřila až do roku 1953. V současné době je ve vile expozice firmy TON, navazující na thonetovskou tradici.

Na severovýchod od Bystřice pod Hostýnem se nachází ruina hrádku Šaumberk, lépe řečeno dvě ruiny, protože zde kdysi stával starší hrad Šaumburk a následně hrádek Nový Šaumburk neboli Zubříč.

V regionu se nachází i další zámky, jako například empírový v Hošťálkově či zámky v Brankách a Přílepech, které nejsou veřejnosti přístupné. K zámku v Brankách patří rovněž rozsáhlý anglický park, zbudovaný již v 80. letech 19. století. Samotný Starý zámek pochází ze 17. století, kdy byl vybudován na místě původní staré tvrze.

Za zmínku stojí nepochybně i pozdně gotický kelčský zámek z 16. století, který je ovšem rovněž veřejnosti nepřístupný.

Pro oblast Hostýnských vrchů je však charakteristické rovněž množství tradičních památek, skvostů místní lidové architektury. Typickými představiteli jsou dřevěnice na Rusavě, které jsou připomínkou dřívějšího vesnického valašského života. I v dalších vesnicích se zachovaly vzácné lidové památky, za zmínku stojí například zbytky panského mlýna z 15. století v Brusném nebo zvonice v Podolí či Mikulůvce. Mikulůvka je také sídlem expozice valašské jizby, nacházející se v bývalém vodním mlýně.

Pozornosti návštěvníků by neměla uniknout ani roubená Kašparova vila z roku 1932. A technicky založené jedince určitě nadchne lesní klauza na splavování dřeva či milíře na výrobu dřevěného uhlí u Rajnochovic.

Je tady tady toho tolik, že to za den nestihnete, proto se vám možná bude hodit ubytování.